Minulý víkend jsme tu měli party u příležitosti odjezdu Katky a Ivana domů. Je to tu zvykem, vždy, když někdo odjíždí. Večírek probíhá tak, že se opéká koza, pije se erární Cola a pivo, poslouchá se hudba ..no to už je  podobné jako u nás. Nicméně tato oslava byla pro mě trochu nevšední.

 Jednak jsem nikdy ještě nejedl pečenou kozu- zatím tu máme jen vařenou a snědli jsme ji celou;přišlo mi toho docela málo. A jednak byla zpestřena jednou událostí, kdy Fred přicházeje již za tmy k ohni uviděl hada. Ten před ním utekl k nedaleké velké hromadě dřeva a tam se schoval. Nejprve jsme na hromadu lili různé termicidy a benzin- to prý hadi nemají rádi. Asi ho to trochu omámilo, ale ne úplně a tak jsme pomalu začali hromadu rozebírat. Asi v polovině jsme ho našli a Fred ho umlátil holí. No byla to jistě metr dlouhá kobra. 

O důvod více, proč i nadále chodit všude večer s baterkou a v období dešťů všude v holinkách :-) . V úterý ráno kolegové odjeli a dva dny jsme tu byli s Jimmym bez chirurga- no naštěstí nic zásadního, jako rozstřílené břicho se řešit nemuselo. Císařský řez bychom zvládli. Již v pondělí se mi přes FB ozval spolužák z kruhu, kterého jsem 8 let neviděl, že jede do Marial Lou a jestli nechci něco přivézt. Bylo to pro mě vskutku nečekané, ale o to příjemnější. Ve čtvrtek odpoledne Filip dorazil autem  z Rumbeku. Jak je svět malý. Filip tady už dokonce před 3 lety byl a byl i s MSF v Pákistánu a Burundi, takže je to zkušený mládenec. 

Občas tu mám trochu pocit boje s větrnými mlýny. Tento týden přijely 2 děti v terminálním stádiu- jeden novorozenec, 8 dní starý, dyspnoický, skoro šedivý- no a čekali tak dlouho, protože museli napřed k witchdoctorovi a pak ještě na CCM, než je přiveze (na vysvětlenou: CCM - http://www.ccm-italia.org/- je organizace, která objíždí okolí a sváží pacienty do zdravotnických zařízení. Ta nejbližší má základnu v Marial Lou a vysílačkou se domlouvá s okolními menšími základnami; často přivezou velmi závažné věci-  ti lidé přijedou do nemocnice jen umřít, ale nezřídka to jsou i hlouposti- prostě lidé se chtěli svézt na výlet, tak proč ne do nemocnice...). Nebo holka asi 8 let s bolestmi břicha asi prý 3 měsíce- no měla hepatosplenomegalii( zvětšená játra a slezinu) asi 4 cm pod oblouk obojí, anémii...Asi nějaký lymfom č leukémie. Obě děti  umřely do 2. dne.

Další věc, Jimmy 2 noci nespal, kvůli jednomu muži s tyfem, který začal dechově selhávat. Řešil v noci infuze, pak ještě zaváděl sondu a když to začalo vypadat nadějně, tak 3. noc toho muže příbuzní odvezli pryč- nevíme kam, asi k witchdoctorovi. Ale to jsou věci, které se budou opakovat a nesmíme si je vůbec připouštět nějak blíže k tělu, či dokonce brát osobně.

Ale abych si jen nestýskal, máme i léčebné úspěchy. Dobře se léčí pneumonie a celkově se tu dobře hojí rány. Přišel muž s průstřelem hrudníku ( bez poškození plíce). Přišel až po 4 dnech , kdy už v ráně začalo cukat a měl horečky. Místo výstřelu v hrudníku bylo asi 3 cm. Ale po antibioticích a vyčištění rány se hojí velmi dobře. Prostě věc, na kterou by dost Evropanů zemřelo tady lidé snášejí překvapivě dobře.

Ve čtvrtek 16.5. byl státní svátek (tj. Nepracovalo se v ambulancích a laboratořích). Je to den, kdy se v roce 1983 lidé pod vedením Johna Garangy chopili zbraní a vzepřeli se proti vládě v Chartumu a začala tak 2. občanská válka  (http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_s%C3%BAd%C3%A1nsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka) , která skončila podepsáním mírové dohody právě Johnem Garangem v r. 2005 v Nairobi. Garanga  je považován za národního hrdinu. Více k dispozici zde: http://en.wikipedia.org/wiki/John_Garang.