neděle 9. června 2013

V pátek mě rozzlobila moje překladatelka, která v 11h odešla na oběd a přišla v 13:30 s tím, že ještě musela něco zařídit na trhu. Její kolega měl dovolenou a tak ji musel zastoupit jeden chlapík z výdejny léků. A protože to už nebylo poprvé a na oběd je dle smlouvy vyhrazena hodina, tak jsem si to šel vyřešit s Fredem.-hlavní sestrou. No a i s Jimmym jsme si s ní pak sedli a vše probrali- pro mě překvapivě měla ještě tendenci dělat ze sebe ublíženou. Z toho ji Fred s Jimmym rychle vyvedli i s poukazem na to, že zde není zdaleka jediná, která mluví anglicky a může překládat. Je znát, že to s nimi ještě zcela neumím, mentalita je prostě jiná ;stále zkoušejí, co si vše mohou dovolit. A je bohužel nutné mít k nim přístup metodou cukru a biče. Je potřeba nastavit jasné hranice a trvat na nich. Prostě oběd od-do a jiná možnost není. Nejde dát možnost vzájemně se zastoupit.. Podobné je to i na oddělení. Co ho mám na starosti sám, jsem také po odchodu Jimmyho řešil věci, jako že se sestry baví při vizitě, nepřekládají tolik, co pacienti řeknou- po zásahu Freda je to už lepší a i já se už začínám trochu učit. Když něco chci aby opravdu bylo, musí se to udělat hned. Když to dělal Jimmy, tak mi to přišlo trochu jako zbytečné obtěžování personálu, ale nyní vidím, že to byl důsledek zkušenosti a dlouhodobých pobytů zde .Přílišná volnost a prostor pro vlastní rozhodování je  současné době spíše na škodu. Prostě poté, co jsem trochu pronikl do místních nemocí se ještě musím naučit , jak efektivně řídit místní personál. Ale časem se to poddá, jen se nesmím nechat příliš vytáčet.
V jednom z minulých blogů jsem psal, že ještě krátce popíšu něco o místní módě. Nejsem vůbec odborník, tak jen co mě upoutalo:
Pokud jde o ideál ženské krásy, tak jak jsem psal, žena by měla být vysoká, nohy jak tyčky, nejlépe s tmavými dásněmi. Tolik příroda. Pak ovšem nastupují různé zkrášlovací prvky. Mnoho lidí ( žen i mužů) mají vytrhané spodní 4 řezáky. Je to považováno za znak krásy. Pro mne to tedy vypadá dost hrozně, leč už jsem si zvykl. Jediné racionální vysvětlení proto jsem slyšel a to, že pokud dotyčný dostane tetanus a nemůže tudíž otevřít ústa,tak touto mezerou je mu možno vpravovat potravu do pusy a on tak má větší šanci přežít. Nevím.
Další zkrášlovací procedurou u dívek je umělé vytváření mezery mezi horními řezáky a předkusu.
U obou pohlaví je pak v módě tvorba různých obrazců na kůži pomocí umělého vytváření jizev. 
Dinkové mají velký sklon vytvářet keloidní jizvy, takže výsledek je velmi plastický, jako u mladíka  na obrázku níže. Variant je ale mnoho a neomezují se jen na obličej.

Co mě dále zaujalo, jsou místní účesy. Ženy si pletou zajímavé copánky, A protože mají pocit, že mají krátké vlasy, pak často vplétají do svých vlasy umělé. Níže některé ukázky:

naše sestry z porodnice při tvorbě. tentokrát pouze z vlastních vlasů

Jedna z našich kuchařek- ta má zapletené i umělé vlasy



Někdy nosí vlastně celé paruky, jako holčička níže.



U mužů se přiznám, že mě ničím zvláštním nezaujali. Pokud jde o oblečení, tak též jsem nenarazil na nic oslnivého, snad jen že u mužů jsou v oblibě dlouhé plátěné košile až ke kotníkům a nosí s sebou stále buď oštěp nebo alespoň klacek .
V dnešním „ Medicínském okénku“ bych rád ukázal obrázek 4 denního novorozence.






Jedná se pravděpodobně o meningokélu ( http://www.wikiskripta.eu/index.php/Meningok%C3%A9la ). Chlapec močí a též stolici měl. Zajistili jsme ho antibiotiky a doporučili ho do Juby, kde se bezplatně tyto věci řeší. Snad tam půjdou. 

Žádné komentáře:

Okomentovat