V
úterý bylo začaly okolo 10. h. proudit téměř davy na zdejší
poměry směrem k Pulbaru (shromaždiště krav- cato-camp, asi 5 km
od Marial Lou). Jak jsem se dozvěděl, bylo to proto, že u vesnice
za Pulbarem se bude konat tradiční soutěž o nejtlustší osobu v
okolí. V to úterý se jednalo jen o takové představování a
vlastní soutěž měla proběhnout ve středu. I vyrazili jsme i s
kolegy po ambulanci se také podívat a taky se dozvědět o té
soutěži něco bližšího. Inu, je to soutěž, kdy vybraní
jedinci- pouze muži, začnou s přípravou přibližně v dubnu.
Příprava spočívá tom, že dotyčný muž pije denně co nejvíce
mléka. Může si to dovolit, neboť začátkem dubna po období
sucha začnou krávy opět trochu dávat mléko. A pokračuje až do
července, kdy se soutěž koná. Denně prý postupně vypijí i
kolem 20l.
My
jsme v úterý dorazili , až když představování skončilo, ale
některé soutěžící jsem přece zachytil.
Na
druhý den proběhla soutěž naostro. Vzhledem k tomu, že začínala
už v 10 h., tak jsme ji samozřejmě nestihli, ale přišli jsme
kolem 14. h. na místo, které se proměnilo v lidovou veselici.
Zejména ženy a dívky tančily, některé i spoře oděné, pískaly
si do rytmu a téměř každá měla paraple.
Mezi
nimi bylo vidět i některé soutěžící , sice již oblečené (
protože na soutěž se všichni svléknou donaha), ale přesto bylo
poznat, že se jedná i kvalifikanty. A mezi nimi byl i vítěz.
Jak
vidno, pohyboval se se značnými obtížemi. Nutno ale přiznat, že
dosažené hmotnosti pozbydou soutěžící velmi rychle, v řádu
několika dnů- je to hlavně proto, že prostředkem k jejímu
dosažení bylo opravdu prakticky výhradně mléko.
Vítěz
pak obdrží býka, jež mu jeho komunita, která ho vyslal pak
pomůže sníst.
Ve
čtvrtek měl odletět Filip domů, ale kvůli politické situaci ( v
J. Súdánu padla vláda) byl let posunut na pátek. V pátek ovšem
opět neodletěl, pro změnu kvůli nezpůsobilosti přistávací
plochy (jednoduše řečeno, v noci pršelo a dráha byla plná
louží). Tak se bude snažit příští týden.
V
dnešním "Medicínském okénku" bych
rád ukázal chlapce s Downovým syndromem. Byl to veselý chlapec a
jak už to u Downů bývá, s častými respiračními infekty.
Jimmy
mi ale řekl, že takhle starý je ti spíše výjimkou (je totiž
pravda, že ve zdejším drsném prostředí mentálně i jinak
postižení jedinci přežívají zřídka- často je prostě nechají
v buši...)
Žádné komentáře:
Okomentovat