24.

Začnu pokračováním napínavého příběhu, kterak se dostat v období dešťů do Marial Lou: Jimmyho, Agnes a Sašu jsem opustili v neděli odpoledne někde na půli cesty mezi Tonjí a Marial Lou. Pak už jsme o nich neměli žádné zprávy. V pondělí ráno, resp. Dopoledne se tedy Fred rozhodl vyrazit na mootrce jejich směrem, tedy nejprve do compoundu CCM, kam by měli dorazit nejdříve, cca 9 km od Marial Lou. Brzy odpoledne volal dobrou zprávu, že tam jsou a a až přestane pršet, vydají se na další cestu. Zapadli totiž do bahna a museli přenocovat v autě v buši, obklopeni hyenami a obletováni komáry. Pak je čekal asi 10km pochod bahnem do compoundu CCM, neboť auto bylo stále zapadlé. A tam je našel Fred. Plán byl, že naloží na motorku hlavní zavazadla, přiveze je do nemocnice a pak je bude po jednom odvážet na motorce. Naštěstí to již dělat nemusel, cestovatelé sice ještě ušli několik km pěšky, ale povedlo se poslat jim naproti auto s lepšími pneumatikami, které tak nezapadá a přivezli je k večeru do nemocnice. Zabahněné, nevyspalé, ale spokojené, že už to mají za sebou.


V dalších dnech se nově přišedší postupně zapojili do pracovního procesu. Saša převzala gynekolgii, Jimmy se mnou opět pediatrii a Agnes bude zastupovat Freda při anestezii a vezme si na starost lékárnu. A hned bylo vidět, jak rychle se zde šíří právy, protože o příjezdu gynekoložky věděli všichni v okolí pomptně a projevilo se to již výrazně na počtu pacientek.


Jak pokračuje období dešťů, je i naše strava pestřejší o nějakou zeleninu: jsou to jednak nasekané dýňové listy, upravené podobně jako špenát, pak vařené kukuřičné klasy a budáky vařené ve slupce. Někdy taky něco jako hrachová kaše. Kukuřice se již bude brzy sklízet, stejně tak čirok ( surghum).
Je též pravda, že dostatek potravy se projevje i na signifikantním úbytku podvyživených na našem oddělení.


Koncem týdne jsem dostal potvrzení o objednání letu z Marial Lou do Rumbeku pro mě. Takže 3.9. bude můj první pokus o opuštění Marial Lou a pak postupně přes Rumbek a Jubu do Nairobi, kde plánuji strávit dovolenou. Jestli však další zprávu budu skutečně psát z Keni nyní říci opravdu nelze, takže se nechme překvapit.


V "Medicínském okénku" bych dnes ukázal dívku, která přišla s obrovským otokem ucha( dle rodičů trvajícím týden, dle dle mého jistě 3 týdny).

Fotka je asi po 2 dnech léčby ceftriaxonem, gentamicinem a metronidazolem. Otvory byly udělány námi v rámci převazu a střední ucho je kompletně destruované. Je zatím velké štěstí, že nedostala meningitidu a zůstává jen o mastodiitidy. Nicméně stav si vyžaduje větší chirurgickou intervenci. Rodičům jsem řekli, že nejlepší řešení je vzít dívku do Waw, kde je momentálně ORL specialista. Propustili jsme je 5. den léčby s doporučením. Ale jestli matka otce přemluví, aby prodal krávu a zaplatil dceři  lékařský zákrok, jisté ještě není.